online katalog

U jednoho z prvních českých videoklipů se sešlo hned několik vynikajících osobností. Jaroslav Ježek coby autor hudby a duo Jiří Voskovec a Jan Werich jako autoři textu. Druhý jmenovaný navíc píseň o vodníkovi v moderní době interpretuje. Ze spojení s Kábrtovým, na tu dobu odvážným výtvarnem a svižnou animací tak vzniklo vtipné a nestárnoucí dílo.

Titulním hrdinou dnes již legendárního snímku oceněného americkou akademií je vzpurný chlapec, který je omylem naverbován do armády USA. Všem dospělým sice říká: „Jsou mi teprve čtyři roky,“ ale nikdo si jeho věku nevšímá. Díky setkání režiséra s jeho budoucí manželkou a kolektivem Bratrů v triku získala vzácnou sošku přeneseně i česká animace.

Jeden z dílů populární Bedřichovy westernové trilogie grotesek na motivy knih Dala Stivense. Vynalézavého a neohroženého Kamenáče Billa, jeho věrné kravky i psa tentokrát obtěžují dotěrní zajíci. Ač Bill zkouší, co zkouší, nakonec je vždy ušákům pro smích. Podaří se mu některého z výtečníků ulovit zahnutou hlavní pušky?

Alegorická groteska s fantaskními prvky znázorňuje hrdinu, který řeší poměrně banální problém. Rád by si v nóbl restauraci objednal jídlo a pití. Všichni číšníci mají ale, zdá se, něco důležitějšího na práci. Hrdina začíná trpět a z hladu se propadá do představ. Když z té nejhorší procitne, vypadá to, že už se krmě nedočká.

Téměř neznámým snímkem tvůrčí dvojice Deitch–Hlavatý, je (na rozdíl od trezorových Obrů) jejich Vysněný svět. Film s odvázaným výtvarným stylem koketuje s tématy ekologie i odlidštěnosti moderní společnosti, ale nechybí mu ani laskavá ironie. Přestože neprávem pozapomenutý snímek působí technicky náročně, v jeho štábu byla kromě dvou pánů už jen Zdeňka Deitchová.

Zdenka Deitchová měla coby vedoucí výroby na starosti také unikátní snímek Bartakiáda. Bohužel jediný samostatný film využívající geniální humor a vizualitu Miroslava Bartáka, tvůrce kreslených vtipů. Svérázným způsobem nám vypráví o typickém bartákovském hrdinovi, kterému se v pátek třináctého dějí zcela absurdní věci.

Snímkem, na kterém měla tehdy Zdeňka Najmanová na starosti produkci poprvé, byl kreslený film na objednávku UNESCO, jejímž bylo Československo zakládajícím členem. Jiří Trnka v něm formou humanistického příběhu přibližuje možnosti, které organizace světu může přinést. Motivy bourání zdí a překonávání předsudků jsou ale aktuální i po půl století.

Závěrečným filmem pásma je rovněž svého druhu hudební video. Ústřední úlohu v něm má hlas a zpěv Waldemara Matušky v mnoha polohách. Provádí nás dadaistickou hříčkou, ve které lidi, zvířata, domy i vodu ovládá jednoduchý popěvek o hloupé žábě. Na vině je farmář, který s písní zabloudil do krámku. Na motivy skladby The Foolish Frog amerického folkaře Pete Seegera.