Anifilm

Porota

MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ CELOVEČERNÍCH FILMŮ

Anca Damian

Režisérka, scenáristka a producentka Anca Damianová vystudovala obor kinematografie na Akademii divadelních a filmových umění v Bukurešti. Do mezinárodního povědomí vstoupila, po řadě doma oceňovaných filmů, v roce 2011 světovou premiérou anidoku Crulic – Cesta na onen svět v soutěži v Locarnu, který získal přes 35 ocenění a promítal se na více než 250 festivalech včetně Kodaně,Pusanu, festivalu BFI London FF, CPH: DOX, AniFestu, Telluride, IFF v Istanbulu a Annecy, kde jí vynesl hlavní cenu Křišťál. Další film Kouzelný vrch (2015), biografický snímek o horolezci a fotografovi Adamovi J. Winklerovi, natočený v rumunsko-francouzsko-polské koprodukci, měl světovou premiéru v Annecy a mezinárodní
premiéru na MFF Karlovy Vary v hlavní soutěži, kde obdržel Zvláštní uznání poroty.

Ron Dyens

Producent Ron Dyens studoval obor komunikace na pařížské žurnalistické škole CELSA a získal doktorát z moderní literatury. V roce 1999 se stal ředitelem dvojice kin Archipel v Paříži a současně založil společnost Sacrebleu Productions, která dosud vyrobila vice než 60 krátkých filmů – hraných, animovaných i dokumentárních, mimo jiné Pád (2018, r. Boris Labbé), Gros Chagrin (2017, r. Céline Devaux), Čubčí historie (2010, r. Serge Avédikian) či Madagaskar, cestovní deník (2010, r. Bastien Dubois). Filmy byly uvedeny na festivalech doma i v zahraničí (Cannes, Berlín, Benátky, Annecy, Sundance) a získaly nejprestižnější ocenění. Ron Dyens spolupracoval s mnoha zahraničními režiséry a jako první začínal s koprodukcemi krátkých filmů se zeměmi po celém světě. Je držitelem dvou cen Procirep: Nejlepší producent krátkých filmů a Nejlepší producent animovaných televizních pořadů.

Anna Vášová

Scenáristka, dramaturgyně a producentka Anna Vášová začínala v České televizi v Centru uměleckých pořadů, kde má za sebou několik klíčových projektů, mimo jiné oscarový film Kolja (1996). Později vedla produkční a distribuční oddělení Barrandov Studia a poté se stala programovou ředitelkou ČT. Odtud přešla do Evropské vysílací unie v Ženevě, kde dohlížela na mezinárodní koprodukce vysílacích stanic z 56 různých zemí. V roce 2009 se stala ředitelkou Sekce dokumentárních a dětských pořadů. V roce 2013 nastoupila na pozici členky Kolegia generálního ředitele ČT, v roce 2016 začala vyučovat na FAMU. Pracuje na mezinárodních projektech, na Visegrad Animation Foru (nyní CEE) a dramaturgicky a scenáristicky se podílí na animovaných filmech a seriálech.

MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ KRÁTKÝCH A STUDENTSKÝCH FILMŮ

Georges Schwizgebel

Režisér a výtvarník animovaných filmů, jedna ze zásadních osobností klasické animace, Georges Schwizgebel vystudoval výtvarné umění a v roce 1971 spolu s filmaři Danielem Suterem a Claudem Luyetem založili grafické a animační studio G.D.S. v Ženevě. V roce 1974 uvedl svůj první film Let Ikara a vydal se na výjimečnou profesní dráhu, během níž nasbíral řadu ocenění na světových festivalech. Podle Marca de Blois „se jeho filmy, mistrovské zpracováním i technikou, vyznačují hravým přístupem k vyprávění, velkolepým formalismem a propojením vizuální stránky s hudbou. Film Jízda do propasti (1992) na hudbu Hectora Berlioze je často uváděn jako jeden z nejlepších animovaných filmů všech dob.“

Jonas Odell

Jonas Odell je švédský režisér, tvůrce videoklipů a filmů a zakladatel animačního studia FilmTecknarna. Vedle řady úspěšných krátkých filmů režíroval klipy například pro The Rolling Stones, Goldfrapp nebo U2 a reklamní spoty na zakázku pro mezinárodní klienty. Zároveň se v roli scenáristy, spoluscenáristy i jako autor hudby podílel na množství produkcí. K jeho filmům patří výrazné krátké anidoky Nikdy jako poprvé! (2006, Zlatý medvěd na Berlínském MFF) a Lži (2008, Cena poroty za mezinárodní krátkometrážní počin v Sundance 2009). Ve své tvorbě Jonas Odell zkoumá možnosti kombinace hraných záběrů a nejrůznějších animačních technik a médií, a v některých svých nejnovějších filmech se zaměřil na žánr animovaného dokumentu.

Kateřina Karhánková

Animátorka a výtvarnice Kateřina Karhánková studovala na Katedře animované tvorby FAMU a absolvovala stáž na Bergenské Akademii umění a designu v Norsku. Už její bakalářský film Nový druh sklidil úspěch na zahraničních festivalech (např. Annecy 2014). Její absolventský film, animovaná pohádka Plody mraků (2017), byl promítán na více než 150 festivalech a získal řadu ocenění, z nichž za výjimečnou považuje autorka cenu Evropské asociace dětského filmu za nejlepší krátký film roku 2018, která jí byla předána v rámci letošního Berlinale. Ve spolupráci s Alexandrou Májovou a Filipem Pošivačem nyní dokončuje seriál Mlsné medvědí příběhy ve společností Bionaut. Tvoří grafické návrhy, filmové plakáty a další. Podílela se také na vzdělávacím programu NFA Ponrepo dětem.

MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ ABSTRAKTNÍCH A NENARATIVNÍCH ANIMACÍ A VIDEOKLIPŮ

Tomek Ducki

Maďarsko-polský výtvarník a režisér animovaných filmů se sice narodil v Budapešti, studoval animaci na vysoké škole umění a designu MOME v Budapešti a potom na britské National Film and Television School, ale posledních deset let žije a pracuje v Polsku, kde také spolupracuje s místními výtvarníky, animátory a studii.
Jeho nejznámějšími krátkými filmy jsou Čára života (2007) a Lázně (2013) a videoklipy pro umělce jako jsou Basement Jaxx, Zhu nebo Bipolar Sunshine. Osobitý styl jeho prací je silně ovlivněn jak polskou, tak maďarskou školou animace a plakátového designu a každé z jeho děl využívá odlišnou a individuální techniku, od CGI až po plastelínu, akvarel, inkoustovou kresbu, dřevěné a další experimentální koláže.

Annegret Richter

Annegret Richterová je výkonnou ředitelkou Národní asociace německého animovaného filmu, AG Animationsfilm. Několik let pracovala pro Mezinárodní festival dokumentárního a animovaného filmu v Lipsku (DOK Leipzig) jako dramaturgyně a ředitelka programového oddělení animovaného filmu. Předtím byla ředitelkou Mezinárodního festivalu krátkých filmů v Drážďanech, Filmfest Dresden, a působila jako vědecká pracovnice v Institutu komunikačních a mediálních studií na univerzitě v Lipsku, kde se zaměřovala zejména na žánr animovaného dokumentu. Je také kurátorkou a filmovou novinářkou, přispívá do rozhlasu a různých časopisů.

Max Hattler

Tvůrce experimentálních filmů, výtvarník a pedagog Max Hattler tvoří především abstraktní animace, videoinstalace a audiovizuální performance. Absolvoval magisterský program na londýnské Royal College of Art a doktorandské studium na University of East London, přednášel mimo jiné na CalArts, USC, Goldsmiths nebo KASK. Za originální tvorbu s využitím nových technologií, kterou představují festivaly a galerie po celém světě, získal nespočet ocenění včetně cen Supernova, Bronzový lev za design projektu Cannes Lions nebo Visual Music Awards Institutu nových médií. Žije v Hongkongu, kde také působí jako odborný asistent na Fakultě kreativních médií a mediální tvorby na místní univerzitě. V centru jeho profesionálního zájmu nyní stojí synestetický prožitek a vizualizace hudby, narativní potenciál abstraktní animace a širší umělecký přístup k binokulárnímu vidění.

Mezinárodní soutěž nezávislých počítačových her

Tereza Krobová

Tereza Krobová je doktorandkou na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své disertační práci se věnuje genderovým aspektům hraní počítačových her (snaží se tak zjistit, jak ženské a mužské postavy v hrách vypadají, proč někdy muži hrají za ženy, ženy za muže a co je na tom baví). Vyučuje na několika vysokých školách v Praze a v jejích hodinách jsou vedle počítačových her důležitými tématy gender, žurnalistika a média. Kromě toho připravuje pořad o počítačových hrách pro Českou televizi. A hry samozřejmě také ráda hraje.

Jaromír Plachý

Jaromír Plachý se zabývá ilustrací, animovaným filmem, komiksem a v neposlední řadě se věnuje profesi herního vývojáře. Se studiem Amanita Design začal spolupracovat jako pomocný animátor na hře Machinarium, pokračoval již svou vlastní hrou Botanicula, odehrávající se ve světě staré zahrady. Jeho další herní projekt Chuchel, který loni na Anifilmu získal ocenění Nejlepší hra pro děti, obdržel herního „Oscara“, cenu IGF 2018 za nejlepší vizuální zpracování. V současnosti už pátým rokem pracuje na zatím tajném hororovém projektu.

Adriaan de Jongh

Adriaan de Jongh je herní vývojář známý především díky ručně animované interaktivní nezávislé hledačce Hidden Folks a experimentálním hrám jako například Bounden a Fingle, které nutí hráče opustit klasický prostor videoher a tančit, držet se za ruce a sdílet fyzické interakce. Adriaan de Jongh také při každé příležitosti předvádí svůj charakteristický svérázný taneček. Kromě tvorby a prodeje her se také aktivně snaží pomáhat hernímu průmyslu nejen v rodném Nizozemsku, nýbrž po celém světě. Adriaan byl členem mnoha porot a komisí jako například komise nizozemského digitálního kulturního fondu Creative Industries či poroty ceny Nuovo na festivalu Indpendent Games Festival.