Pátek, rozhovor dne

04|05

Pátek, rozhovor dne

Elie Chapuis: Psí ostrov vypadá úplně jinak, než na co jste u animovaných filmů zvyklí 

Na Anifilmu má letos českou premiéru očekávaná novinka Wese Andersona Psí ostrov. Film můžete na festivalu nejen vidět, ale také se dozvědět, jak vznikal, a to dnes ve 13:30 ve Schwarzenberském sále. Zákulisím natáčení vás provedou animátor Elie Chapuis a spoluproducent filmu Ben Adler. Elie nám zároveň prozradil, jak se k práci na Psím ostrově dostal, jak se od dob Fantastického pana Lišáka změnil Andersonův přístup k loutkové animaci i jaké scény byly pro animátory nejsložitější.

Jak jste se dostal ke spolupráci na Psím ostrově?

"S Wesem Andersonem jsem již dříve spolupracoval na Fantastickém panu Lišákovi a na jeho novém animovaném filmu jsem se toužil podílet od první chvíle, kdy se mi doneslo, že tento projekt chystá. Z časových a pracovních důvodů jsem se však nakonec mohl připojit jen na několik posledních měsíců natáčení. Tehdy jsem se seznámil s Benem Adlerem, který měl plno práce s produkcí „filmu o filmu“ a materiálů ze zákulisí. Bylo to pro mě velmi příjemné a přátelské setkání plné úsměvů, během nějž jsme se rovnou i pobavili o tom, co děláme a jak se na filmu podílíme. "

Změnil se podle vás nějak Andersonův způsob práce s loutkami od natáčení Fantastického pana Lišáka?

"Rozhodně. Myslím, že Wes má teď mnohem lepší a jasnější představu o tom, co mu loutky, animátoři a stop-motion animace celkově umožňují ztvárnit a herecky vyjádřit. Při práci na Fantastickém panu Lišákovi a během těch devíti let, které mezi oběma filmy uběhly, se toho hodně naučil a při natáčení Psího ostrova to bylo opravdu poznat, stejně jako jeho režijní preciznost." 

Můžete svou spolupráci s Wesem Andersonem popsat? Setkal jste se s ním během natáčení?

"Wes se natáčení na place fyzicky vůbec neúčastnil, ale stále bedlivě sledoval natáčení každého záběru krok za krokem prostřednictvím e-mailů a producentů a hlavního animátora, kteří byli na place s námi. Při práci má na jednu stranu velkou důvěru ve svůj tým a animátorům ponechává určitý prostor k návrhům ohledně hereckého ztvárnění, a na druhou stranu má v hlavě o všem velmi jasnou představu."

Jak se to projevovalo?

"Zničehonic třeba přijde s tím, že nějaký detail musí být přesně tak a tak, a vy byste přitom vůbec neřekli, že je pro tu scénu, kterou zrovna animujete, klíčový. V takovém případě mu pak musíte pomoct najít způsob, jak přesně zpracovat to, co má na mysli."

Které scény byly pro animátory nejobtížněji?

"Ve stop-motion animaci vlastně není žádná scéna „snadná“, a pro filmy Wese Andersona to platí dvojnásob. Myslím, že nejobtížnější na animaci byly hlavní scény, ve kterých je hodně emocí a dialogů a které jsou stěžejní pro hlavní dějovou linku, ale z těch už byla většina hotová, když jsem se k natáčení připojil. Jak jsem nakousl v předchozí odpovědi, někdy se stane, že scéna, u které byste nečekali, že se jí bude Wes nějak moc zabývat, nakonec sežere spoustu času a úsilí, protože musíte dokonale vystihnout jeho extrémně konkrétní představu o tom, jak se má určitá postava pohnout nebo zatvářit nebo jak má být něco načasováno, aniž by vás vůbec napadlo, že to může mít zásadní význam. Třeba scénu, kdy Atari naskočí na klouzačku v opuštěném zábavním parku, jsme sedmkrát nebo osmkrát přetáčeli, protože Wes chtěl vidět všechny možné verze toho, jak skáče, naráží do boků, přetáčí se. Přitom v konečné verzi filmu má tahle scéna asi jen tři vteřiny…"

Znali animátoři celý příběh nebo scénář filmu?

"Ano, my animátoři jsme patřili k velmi úzkému okruhu lidí, kteří měli neomezený přístup k celému filmu a kterým bylo promítnuto několik různých verzí, jak se postupně pracovalo na střihu. V tak pokročilé fázi natáčení jsme už neměli k dispozici scénář, ale jen animatik, tedy storyboard filmu doplněný o finální verze dialogů a hlavní zvukové efekty. Myslím, že scénář byl zaslán jen prvním animátorům, a to ještě předtím, než se začalo natáčet, někdy ke konci roku 2015 nebo začátkem roku 2016. Takže než jsem dorazil na natáčení, nevěděl jsem o filmu vůbec nic kromě toho, co mi pořád opakovali ostatní animátoři: „Odehrává se to v Japonsku, hrajou v tom psi a musíš na tom dělat s náma, vypadá to úžasně.“

Jak se vám líbí konečná verze Psího ostrova?

"Zatím jsem ho viděl jen jednou, na Berlinale, když měl vůbec první veřejnou premiéru. Promítání provázela tak mimořádná a intenzivní atmosféra a očekávání, že jsem filmu věnoval pozornost asi jen z poloviny a stejně napjatě jsem sledoval, kdy a jak na něj v tom obřím, napěchovaném sále reagují diváci. Už se těším, až se na něj budu moct párkrát podívat znovu, abych si o něm udělal lepší obrázek, i když člověk nikdy nemůže být zcela objektivní, když jde o film, na kterém sám pracoval. Jediné, co mohu říct s jistotou, je, že po vizuální stránce je úchvatný a vypadá úplně jinak, než na co jste u animovaných filmů zvyklí. Je velmi originální a místy dost radikální a já jsem hrdý, že jsem se na jeho vzniku mohl podílet."