Retrospektiva filmů Břetislava Pojara a Vladimíra Jiránka

Slavný filmový příběh o nezničitelnosti a věčném životě umění. Ne náhodou se toto téma v českém animovaném filmu neustále vrací. Prvním dílem s tímto námětem byl Pojarův příběh o harlekýnovi, kterého přežije jeho vlastní umění. Snímek sklidil velký mezinárodní úspěch a stal se vrcholným dílem českého i světového animovaného filmu.

O smutném osudu motocyklisty, který si nedovedl odepřít sklenku alkoholu, přebral a havaroval. Film získal cenu za nejlepší krátký loutkový film v Cannes (1954), čestné uznání na festivalu v Edinburghu (1954) a novinářskou cenu za nejlepší film na festivalu v Oberhausenu (1956).

První díl seriálu „Pojďte pane, budeme si hrát“. Hlavními postavami jsou dva medvědi. Starší medvěd je mazaný a světem protřelý, mladší je naivní a pokaždé svému staršímu kamarádovi skočí na lep. V tomto díle se medvědi potkají poprvé, ale už teď je jasné, kdo je kdo.

O žížale, která se stala člověkem, prošla všemi dějinnými epochami až po současnost a nakonec se ráda zasoukala znovu pod zem jako žížala. Tragikomická parafráze na Darwinovu evoluční teorii.

Pohádka podle K. J. Erbena o Jabloňové panně, kterou od prokletí zlé čarodějnice osvobodí opravdová láska. Za povšimnutí stojí vizuální styl situující dílo do středověku. Film získal zlatou cenu za nejlepší film na festivalu v  Odense v roce 1979.

Příběh o vzniku přátelství malého chlapce a cizího psa, vyprávěný formou klasické loutkové animace s kreslenými komickými vstupy. Film je určen především nejmenším divákům – ukazuje, jak může v době elektronických hraček vzniknout pouto mezi člověkem a přírodou.

V parku se objeví gigantická socha písmene „E“. Jeden muž místo „E“ vidí „B“. Když už ho málem odvážejí do blázince, dorazí doktor a určí diagnózu: muž potřebuje brýle. Do parku pak přijde král a i on vidí písmeno „B“. Vyzkouší si brýle, uvidí „E“ a  připne lékaři na prsa medaili. Pak si zavolá svou smečku dvorních ťulpasů a mlátí je do hlavy tak dlouho, dokud i oni nevidí „B“.

Příběh o mladíkovi, který oslepne. V jeho světě fantazie ho neustále provází krásná, milá dívka. Filmoví tvůrci ve snímku kombinovali dvě techniky: loutky, které ve filmu představují realitu života hlavního hrdiny, a zřídkakdy používanou techniku špendlíkového plátna, která v plné kráse ukazuje jeho svět fantazie.

Tento krátký animovaný film se zabývá zákeřností závislosti na cigaretách, která se může objevit u mladých lidí a je obtížné se jí zbavit. Komickým pomocníkem při výzkumu je cvičená laboratorní myš.

Film shrnuje články 27, 29, 30, 31 a 38 Úmluvy o právech dítěte OSN a je názornou ukázkou práva dítěte na budoucnost. Čtyři děti se dívají na obrázky jiných dětí z různých koutů světa, které sní o tom, jak budou dělat velké věci, až dospějí. Jejich sny však maří krutá realita jejich životů. Děti jsou v šoku a naléhají na dospělé, aby něco udělali. 

Vědec vytvoří zvláštní brýle, které jejich nositeli umožňují dívat se na svět objektivně, nikoliv subjektivně, jak je pro člověka obvyklé.

Celovečerní film kombinující hraný film s animací. Motýlí čas je o období, kdy malý chlapec ještě věří na pohádky, ale už dokáže pracovat s počítačem. Je to doba, kdy se poprvé platonicky zamiluje a všichni jeho kamarádi se mu kvůli tomu vysmívají. Motýlí čas je příběh o chlapci a jeho dobrodružství s vílou připomínající malou slečnu s motýlími křídly.

První část seriálu na motivy Zahrady Jiřího Trnky. Vypráví o starém, opuštěném pánovi, který si koupí jakási malá zvířátka, z nichž však nečekaně vyrostou opravdoví obři – velryba a dva sloni. 

Druhá část seriálu natáčeného podle literární předlohy Trnkovy Zahrady o čtyřech klucích, co zabloudili v husté mlze a ocitli se u záhadné branky do cizího, tajemného a nepřístupného světa.

Tentokrát malí nezbedové uspořádají hon na zlého, vypelichaného kocoura, který je nechce pustit do té podivné a jimi objevené „země“ a málem to dopadne naopak.

V dalším pokračování Trnkovy Zahrady naši čtyři školáci pátrají v Zahradě po velmi učené velrybě, která by tam někde měla žít. Nazítří je ve škole čeká zkoušení, a tak by se rádi něčemu přiučili.

Tento díl seriálu je o tom, jak kluci mají léčit zlého kocoura, který se přejedl čokolády.

Vzpomínka na výjimečného českého karikaturistu, kterého proslavily zejména postavičky Boba a Bobka, králíků z klobouku. Oblíbený kreslíř bohužel podlehl vážné nemoci ve věku 74 let.

Groteska ze života slepic, do něhož zasáhl člověk svým sobeckým způsobem. Slepice se kupodivu přizpůsobily a některým to dokonce prospělo. Snímek si v roce 1978 přivezl z Berlína hlavní cenu, Zlatého medvěda.

Humorné postřehy z zápasu v ledním hokeji, na nichž je vysvětleno, v čem tkví podstata a půvaby této mužné sportovní disciplíny. 

Výpověď o současném stavu techniky vyspělé civilizace viděna a lapidárně vyjádřena kreslířem Vladimírem Jiránkem.

Originální pohled Vladimíra Jiránka na to, jak lidé na sto procent podléhají super sofistikovaným technologiím a klidně dovolí, aby roboti řídili svět. Jiránkovy vtipné a chytré kresby zdůrazňují skutečnost, jak snadno se snadno můžeme zničit sami.

Satirické vyprávění o tom, jak medvědi museli přijmout lidskou civilizaci, aby obstáli v konkurenci a uhájili svou existenci. 

Vtipný snímek, natočený u příležitosti olympijských her, vyprávějí o snaze běžce donést olympijský oheň na stadion, jemuž se staví do cesty řada moderních překážek symbolizujících náš současný život.

Film nás zavádí mezi brouky, kteří se v mnohém podobají lidem. Klid ve své říši mají jen tehdy, když musí čekat před závorami.

Králíci se dnes vypravili na výlet, jeli stopem a dostali se na stavbu. Zkouší své štěstí tedy i v zedničině. Nakonec pomohou chytit dva lupiče.

Pat a Mat si doma dělají pořádek. Odpad se snaží vysypat do popelnic. Ty se však brzy zaplní a oni nemají kam smetí sypat. Protože nechtějí nechat smetí jen tak poházené před domem, pokusí se vymyslet metodu, jak se ho nejlépe zbavit.